Vilík
Vilík je kapitola sama o sobě...tak kde začít...
Již od raného dětství jsem tíhla velkou slabostí a láskou ke koním (viz fotogalerie-sekce Rajťák ).Volný čas jsem trávila vystřihováním koní z časopisů a jejich shromažďováním.Na koňské dostihy jsem se nemohla skoro dívat (dříve z jiného důvodu než dnes), protože při dobíhání koní do cíle jsem nefalšovaně brečela jak mě to dojímalo.No a tak mě po jedné takové Velké pardubické , když mi bylo čerstvě 19 ,chytnul amok, vzala jsem jakýsi trutnovský inzertní plátek ,kde jsem předtím viděla hříbě na prodej a zavolala.Na tehdy pětiměsíční hříbě jsem se jela podívat a prostě věděla, že ho chci.Byl chlupatý, měl křivé nohy a tak šeredný.Bylo mi jedno, že mě hned při první návštěvě kopnul a při odvozu , když byl ihned odtržen od své matky, nás všechny pokousla a div nesežral.
Postupně jsme spolu začali vycházet a z Vilémka se stal myslím nádherný kůň.
Na ošetřování je ostrý.Dává neustále najevo, kdo myslí, že je pánem.Na jízdárně myslím velice učenlivý, v přírodě poblázněný.Výjmečně se i mazlí ,když ovšem zapomene na to , že je "Big Boss".Je to "chlap" s kterým jsem vydržela nejdéle a myslím ,že už mu chudákovi nic jiného nezbývá.Budem spolu už skoro 10 let...a že jsme toho zažili.....
http://adeladvo.rajce.idnes.cz/Vilik/
Náhledy fotografií ze složky Vilík